Depresivní myšlení

V depresi se objevuje charakteristický typ automatických negativních myšlenek. Automatické myšlenky jsou takové, které člověku přicházejí na mysl a on nad nimi dále nehloubá. Přijímá je, aniž by uvažoval, zda jsou pravdivé nebo ne. Má prostě pocit, že pravdivé jsou a dále je logicky nerozebírá. Mají tendenci tvořit řetězce.

Tyto myšlenky mohou být:
a) depresivní:
"Nikdo mě nemá rád.", "Nestojím za nic.", "Jsem hloupá." "Proč já mám v životě takovou smůlu?"
"Nikdy nic nedělám dobře.", "Je lepší než já." "Jsem moc špatná matka.", "Ve všem selžu." "Dopadl jsem ze všech nejhůř "
b) úzkostné:
"Co se stane, když se mi to nepodaří?" "A co když to na mně všichni poznají?"

Typické depresivní automatické myšlenky zahrnují:
a) negativní hodnocení sebe:
"Jsem k ničemu." "Nic neprožívám."
"Všechno jsem to zavinil já."
b) negativní hodnocení okolností:
"Nikdo o mě nestojí."
"Dostal jsem strašně moc úkolů." "Život je hrozný "
c) negativní vize do budoucnosti:
"Nic pěkného mě už nečeká." "Nikdy se nevyléčím."
"Budu pořád sama."

Depresivní lidé mají nepřetržitě nepříjemné negativní myšlenky a každá z nich napomáhá udržování deprese. Tyto myšlenky však nejsou založeny na objektivních faktech, ale odrážejí skutečnost zkresleně, zveličeně, katastroficky a jen černě. Tyto negativní myšlenky mohou člověka izolovat od aktivit, které by mu pomohly, aby se cítil lépe. Výsledkem je, že se stále více oddává tvrdé sebekritice, např. že je líný, nezodpovědný, k ničemu, což způsobuje, že se stále cítí hůře.

Na rozdíl od depresivního je nedepresivní myšlení spojeno s pozitivním a sebepřijímajícím tónem. Vede k příjemné vyrovnané náladě a klidu. Obsahuje řadu sebepotvrzení, nadějí do budoucna a důvěry ve svět. Jsou to myšlenky typu: "To se mi povedlo.", "Z toho mám radost.", "Jsem se sebou spokojena.", "Je to moc pěkné.", "Už se těším na..."

Zdroj: Ján Praško: Co je deprese a jak se léčí, nakladatelství Triton