Pozor na nebezpečné myšlenky

 Každý člověk ví, že se musí stříci ohně, aby se nepopálil. Každý člověk se střeží sáhnouti na ostří břitvy, aby se neřízl, každý člověk se chrání látek jedovatých - ale nikdo neuváží, že největší nebezpečí, kterému jsme vydáni každou vteřinou, spočívá v našich nesprávných myšlenkách! Myšlenky nás buďto léčí nebo nás otravují.

Nesprávné myšlenky nás uvádějí do nejrozmanitějších životních kalamit a sice zcela zbytečně, poněvadž kdybychom je střežili, kdybychom byli neustále na stráži a zapudili již v zárodku každou myšlenku špatnou a otravnou, vyhnuli bychom se nejen všem nepříjemnostem a osudovým ranám v životě, nýbrž i všem nemocem a jestliže při tom bychom pěstovali neustále myšlenky blahodárné, odhodlané, důvěryhodné a silné, přitáhli bychom si zcela automaticky nejen štěstí, úspěch a spokojenost, nýbrž i plné zdraví, které je největším pokladem člověka.

Lékař, navštíví-li nemocného člověka, táže se ho, často: "Co jíte?" Otázka stravy má jistě svoji důležitost, pokud se týká zdraví duševního a tělesného, ale až pozná lékařská věda sily myšlenkové, budou se lékaři svých pacientů tázati: "Nač myslíte?" Taková otázka je mnohem důležitější nežli otázka, týkající se stravy, protože člověk, myslící správně, i kdyby jedl stravu nevhodnou, přemůže svými myšlenkovými silami její špatné, ba dokonce nebezpečné vlivy.

Proč asi? Protože v přírodě ovládá vždycky vyšší a jemnější sila veškeré sily nižší, protože fysiologické a chemické pochody v našem těle při zažívání jsou vedeny mnohem nižšími silami než jest síla myšlenky, protože sila myšlenky je a zůstane nejvyšší siIou vesmíru, neboť podstatou a základnou vesmíru jest duch a myšlenka jest jeho projevem.

Nemocný myslí neustále na svoji chorobu a tím ji udržuje při životě. Choroba jest porušení rovnováhy mezi jednotlivými principy a když myslíme na nemoc, když neustále pozorujeme její příznaky, když máme strach před jejím zhoršením nebo dlouhým trváním, tu vléváme oleje do ohně a svoji chorobu zvětšujeme a zhoršujeme. Mnozí lékaři to vědí a proto hledí odvraceti nemocného člověka od myšlenek na jeho chorobu. To se zejména uplatňuje ve všech chorobách nervových, při nichž lékaři doporučují změnu zaměstnání, změnu vzduchu, cestování a podobné věci, aby myšlenky nemocného se odvrátily od navyklého chodu, aby zkrátka nemocný na svoji chorobu zapomněl, čímž jeho duše nabude nové sily k napravení vad, které tím nebo oním způsobem vznikly v organismu.

Zdroj: Léčba nervů přírodními silami - Karel Weinfurter